Moskva 13. května (zpravodaj ČTK Milan Syruček) - Na 25.000 Rusů každým rokem hledá ve Štrasburku spravedlnost, kterou nenašli ve vlasti. Evropský soud pro lidská práva nejen odškodňuje příbuzné "zmizelých" Čečenců, ale především napravuje vady ruské justice. Naposledy se zadostiučinění 20.000 eur (skoro půl milionu korun) za nespravedlivé odsouzení domohl vědec Igor Suťagin, i když dávno poté, co Moskva vyměnila "vlastizrádce" za své špehy polapené v USA. Příklady táhnou a právo v cizině čím dál častěji hledají i velké ruské firmy.
Nedávno se skupině ruských oligarchů podařilo u soudů v Londýně a Stockholmu zablokovat "kontrakt století" mezi koncerny British Petroleum (BP) a Rosněfť, aby tak uhájili vlastní partnerství s Brity ve společném podniku TNK-BP. Zpočátku komentátoři viděli za počínáním oligarchů jen snahu "vyšponovat" cenu jejich vlastního podílu, ale teď připouštějí, že kvůli cizím soudům lze strategickou alianci, uzavřenou s požehnáním premiéra Vladimira Putina, odepsat.
A to "viníci" pobíhají po svobodě, místo aby seděli za mřížemi jako třeba Putinův odpůrce, bývalý ropný magnát Michail Chodorkovskij. Optimisté v tom vidí známku obratu k lepšímu, realisté připomínají, že Chodorkovského soudily ruské soudy.
Své o trampotách s ruskou justicí mohou vyprávět právníci českých akcionářů v ruské pojišťovně Ingosstrach, ovládané miliardářem Olegem Děripaskou. Třeba historky, jak se údajný soudní příkaz o zablokování jejich hlasů na valné hromadě "ztratil" cestou k odvolacímu soudu. Ale na druhé straně se ani Děripaskovi nepodařilo menšinové akcionáře z pojišťovny vyštípat a "know-how" odpůrců ze soudní bitvy o Ingosstrach prý využívá ve vlastní při o obří firmu Norilsk Nickel, ve které je v menšině.
"Pročpak ruské firmy při uzavírání kontraktů a dohod zapisují, že případné spory budou řešit soudy v New Yorku, Londýnu či Stockholmu? Nejde o to, že by ruské soudy nebyly dost efektivní či se v ekonomice nevyznaly. Ale ruské soudy jsou závislé a politici mohou ovlivnit rozhodování. Případ Chodorkovskij ukázal, že exekutiva má soudní moc pod plnou kontrolou. Firmy to chápou a do kontraktů s politicky vlivným kontrahentem zapisují cizí arbitráž," vysvětluje profesor Konstantin Sonin.
Na britských ostrovech se schyluje k velké právní bitvě mezi dvěma ruskými boháči. Boris Berezovskij žaluje Romana Abramoviče o skoro čtyři miliardy dolarů za to, že ho údajně donutil prodat pod cenou svá aktiva, když musel před hněvem Kremlu prchat do ciziny. Proces má začít na podzim a Berezovskij si věří. "V Anglii jsou soudy prakticky bezchybné, zatímco v Rusku rozhoduje Putin," řekl listu The Moscow Times.
Nejde o ojedinělý případ. Pře z Východu, často o stamiliony, podle odhadů představují v Londýně už polovičku agendy obchodní sekce nejvyššího soudu. Každá vážená právní firma má ruské experty. Počet členů rusko-britské právní asociace stoupl ze 17 na 350. Zakrátko asi ruská agenda ještě přibude kvůli protikorupčnímu zákonu, podle kterého se za úplatky v cizině mohou před místní justicí zodpovídat i firmy kótované na londýnské burze.
Je to paradox. Prezident Dmitrij Medveděv, sám právník, nastupoval do Kremlu se sliby potírat "právní nihilismus" a posilovat právní stát. Po třech letech jeho tažení dospělo do bodu, kdy státní koncerny při nabídce akcií korektně upozorňují investory na vady ruské justice a sám Medveděv vybídl soudy zveřejňovat případy, kdy se je vlivní činovníci snaží často telefonicky ovlivnit. Pro tuto praxi se vžil výraz "telefonní právo". Ale advokáti jsou skeptičtí, zásadní zlepšení nenastalo ani poté, co třeba vrchní arbitrážní soud už dva roky zveřejňuje zásahy zvenčí, včetně jmen gubernátorů. Ještě palčivější problém zřejmě představuje korupce.
Jakkoli podle soudních statistik ruští občané i doma vyhrávají většinu svých sporů s úřady, podle průzkumu střediska Levada si skoro tři pětiny myslí, že je zákon nechrání před zvůlí, zatímco o opaku je přesvědčena jen třetina - a to je zlepšení, protože před pěti lety skeptici přečíslili optimisty v poměru 68 ku 25 procentům. O stavu právní kultury svědčí, že drtivá většina si stěžuje na podjatost a zkorumpovanost soudců, ale lék vidí v utužení státní kontroly. Nezávislost soudů podporuje necelá čtvrtina dotázaných.
Socha bohyně spravedlnosti u ruského nejvyššího soudu nemá zavázané oči a místo meče drží v rukou štít. Asi aby se bránila posměškům, že v druhé ruce by měla místo vah držet kalkulačku. A vtipálci dodávají, že spravedlivý soudce po vynesení rozsudku vrátí úplatek té straně, která při prohrála.
msk mik